Jdi na obsah Jdi na menu

Můj osobní pohled na změny v Baletním studiu od září 2014:

12. 9. 2014

Chtěl bych zde objasnit důvody, proč již nepracuji od září 2014 pro Baletní studio a proč odešla Irina Popova. Jedná se o můj subjektivní pohled na celé dění:

Irina Popova se na schůzce s vedoucí Baletního studia dne 3.9.2014 dohodla na ukončení svého působení v Baletním studiu. Irina byla v Baletním studiu od jeho počátků. Důvodů, proč k jejímu odchodu došlo,  je více. Mezi hlavní patří to, že Irina má jiné preference než vedoucí BS Jitka a také finanční otázka. Co se týká těch preferencí, Irina považuje za velmi důležité účast na soutěžích v ČR i v zahraničí (včetně skupinových choreografií), vedení BS preferuje především účast v divadelních představeních a soutěže chce absolvovat pouze v omezené míře.

Z hlediska financí musí brát Irina v úvahu to, že taneční výuka a příprava dětí (i dospělých) je to, čím se živí (a toto také vystudovala). V Baletním studiu dostávala ale jen omezené množství peněz a výhledově na tento rok to vypadalo, že se tento objem peněz bude nadále snižovat.

V Baletním studiu vytvořila pro děti spoustu choreografií, které sbíraly medaile na těch nejprestižnějších soutěžích doma i v zahraničí. Aby mohly tyto úspěchy pokračovat, případně je ještě více rozšířit, je třeba věnovat této přípravě ještě více času a mít vytvořeny pro přípravu podmínky.

Irina svou školu provozovala již delší dobu, soustředila se ale jen na malé děti a dospělé. Jedním z motivů rozhodnutí může tedy být i snaha prosadit se více pod svým vlastním jménem, jít dál samostatně, se všemi výhodami i nevýhodami co to přináší.

Já jsem již minulý školní rok viděl na Irině určitou nespokojenost (danou důvody uvedenými výše) a toto se projevovalo např. i v omezeném množství připravovaných choreografií na soutěže a u některých choreografií i v jejich kvalitě.

Výsledkem toho byl tedy odchod Iriny do vlastní školy a já jsem na to musel reagovat. Rozhodl jsem se,  že Irině budu pomáhat s provozními záležitostmi její školy i správě webu, protože jsem chápal její důvody a vážil si její práce pro děti z Baletního studia včetně mé dcery. Zároveň jsem byl ochoten nadále pomáhat Baletnímu studiu se vším, s čím jsem pomáhal od roku 2008 doposud, tedy správa webu, informování o zkouškách, představeních, organizací soutěží a dalších věcech dle potřeby. S tímto v první fázi souhlasila i vedoucí BS. Po několika dnech se ale situace změnila a bylo mi oznámeno, že by nebylo dobré, abych pracoval pro Baletní studio, když zároveň pomáhám Irině. Zde nutno poznamenat, že Irina na tom byla podobně, v první fázi nebyly žádné problémy a až po několika dnech bylo oznámeno, že Baletní studio nechce se školou Iriny Popové nijak spolupracovat.

Dále bych chtěl uvést některé své důvody, proč jsem se rozhodl Irině pomáhat i na úkor toho, že to může znamenat můj konec v Baletním studiu, kde jsem strávil 7 let. Pro mě je důležité, aby děti, které chodí do taneční školy, měly možnost se zlepšovat a někam posunovat, a to bez ohledu na to, že se tancem drtivá většina z nich živit nebude. Samozřejmě se jedná o tu část dětí, které o toto mají zájem, plně respektuji ty, kteří tanec opravdu berou jako kroužek, chtějí se jen trochu hýbat a naučit se základy. Viděl jsem ale kolem sebe hodně dětí (i jejich rodičů), kteří o tuto práci mají zájem a mají pro to i předpoklady. Ono to není jednoduché, tanec je nejen zábava, ale i tvrdá práce, zvlášť když se chcete ve stále náročnější konkurenci prosadit. K tomu, aby tyto děti byly ochotné na sobě pracovat, potřebují motivaci, nějaký cíl. Tím může být účast v představeních nebo prezentace na soutěžích. Obě možnosti mají své plusy i mínusy a zároveň záleží na tom, v jakých rolích (v představeních) nebo choreografiích (na soutěžích) se prezentují.

A zde se musí každý rozhodnout, co je pro něj prioritní a co mu pomůže v dalším rozvoji. Představení v Moravském divadle jsou v mnoha ohledech jedinečná, mám je rád, dětem také mnoho dají, ale dle mého názoru soutěže jsou pro rozvoj těch, kteří  se chtějí tanečně vyvíjet, neméně důležité a od určitého věku prioritní. A to nejen pro několik sólistů, ale vidím velký význam i ve skupinových soutěžních choreografiích, neboť ne každý má dispozice prosadit se v sólové kategorii, ale ve skupině může být platným členem. Zde je mi tedy bližší koncepce Iriny s preferencí přípravy na soutěže. Zde ještě musím doplnit, že soutěže navíc přinášejí možnost podívat se na mnohá zajímavá místa, kam by se děti či rodiče asi jinak nepodívali (Paříž, rakouský Villach, anglický Brighton či letos Portugalsko, ale i mnohá česká města) a protože nás jezdila početná skupina (rodiče i děti), přineslo to nejen dětem zábavu a upevnění vztahů v kolektivu. Ty vztahy považují za hodně důležité, nejde jen o ty medaile a umístění. Na druhé straně  soutěživost považuji v té rozumné míře za důležitou, i umění přijmout porážku je to, co děti posiluje a připravuje na život. Zde by bylo na místě doplnit, že i zájezdy s divadlem, především s představením Louskáček do Německa, přinesly mně (jednou jsem se zúčastnil) i dětem nezapomenutelné zážitky.

Orientace na soutěže ale samozřejmě přináší i své nevýhody, první jsou především finance. Především účast na zahraničních soutěžích přináší značné náklady, to je třeba vzít do úvahy. Další nevýhodou soutěží může být hodnocení porotci, které mnohdy dětem přinese nepříjemná překvapení. Jednak vyhrát může vždy jen jeden a konkurence je velká, jednak i s výroky porotců nemusíme vždy souhlasit a někdy je těžké to přijmout. Zde mají výhodu představení, zde vám diváci vždy zatleskají a každý se cítí vítězem, pokud je spokojen se svým výkonem. A také náklady jsou zde oproti soutěžím malé.

Dalším důvodem, proč jsem si vybral školu Iriny je, že mám rád nejen klasický balet, ale i jeho moderní formy a nebyl jsem spokojen, jak se tento druh moderního tance v Baletním studiu učí. Mám na mysli především druh moderního tance, který se tančí na soutěžích a patří do kategorie ART  (což je "Contemporary" - tedy tzv. současný tanec a také jazzový tanec, případně některé formy show dance). Nejedná se mi samozřejmě o výuku stylů typu HIP-HOP, DISCO, STREET apod. Jak moje dcera Lucie Kadlecová, tak i například Anna Koudelková se moderní tanec učily buď při přípravě choreografií na soutěže (které jim vymyslela a nacvičila s nimi Irina) nebo se ho učily individuálně mimo Baletní studio. A zde tedy pro mě převážilo jít za Irinou jednak z důvodu tvorby choreografií (a to nejen pro svou Lucku), ale i nabídka trenéra, který u ní moderní tanec učí a kterého jsem již dříve znal. Ještě doplním, že z hlediska představení měl dle mého názoru přínos pro výuku moderního tance v Baletním studiu  rok, kdy se cvičil Tarzan, ale poslední dvě sezóny už ani příprava představení výuku moderny nenahradila. Trénink techniky ale chyběl dlouhodobě

V Baletním studiu mi vadilo i to, že se zde preferují především menší děti, tak do 11 let, než část odejde na konzervatoře a ti větší už nedostávají tolik prostor (zde nejde samozřejmě o to si v představeních jen zahrát, ale jde o to, jestli jim to tanečně něco dá). I zde Irina dříve dostávala prostor připravovat pro tyto děti skupinové choreografie na soutěže (skvělé věci jako "Heart Beat" nebo "Mozart") a nyní již ten prostor nebyl.

Přes všechny výhrady k podmínkách v Baletním studiu jsem rád, že jsem pro něj pracoval (a nabízel jsem svou práci i dále) a děkuji za všechny zážitky i možnosti, které mi to přineslo a přeji Baletnímu studiu i dětem, které zde tančí, mnoho úspěšných projektů i dalších ocenění. Vždy jsem se snažil být pomocníkem především rodičům a dětem, tak ať každý z nich ohodnotí, zda má práce měla význam.

Zde bych chtěl ještě uvést, že jsem nikoho nepřemlouval aby šel k Irině. Pokud někdo takový je, ať se mi přihlásí. Na druhou stranu jsem nikoho ani nepřemlouval, aby v Baletním studiu zůstal, snažil jsem se být nestranný. Nezastíral jsem ale, že budu Irině pomáhat a kdo projevil sám zájem, informoval jsem ho o situaci. Na trénincích Baletního studia jsem se objevoval jen do té doby, dokud vedoucí BS měla o mou práci zájem. V okamžiku, kdy jsem se dozvěděl, že další spolupráce není možná, jsem na tréninky BS chodit přestal. Každý má možnost vybrat si, a to nejen mezi těmito dvěma školami. Já nemám zájem na tom, aby se vyhrocovaly vztahy mezi BS a IRIS Ballet, ale jsem zvyklý se k dění kolem sebe vyjadřovat a zaujímat postoje.

Své výhrady budu mít i ke škole Iriny, tak jak jsem je měl během svého působení v Baletním studiu, jsem zvyklý pokud se něčemu věnuji, tak to dělat s odpovídajícím úsilím.

Ještě závěrem opakuji, že se jedná jen o můj subjektivní pohled na věc (včetně důvodů proč Irina odešla) a pokud někdo s něčím nesouhlasí, jsem nakloněn věcné diskusi, případně i tomu nepřesné informace opravit.

R. Kadlec